Ochrana hmyzu a dalších nočních živočichů nabývá v posledních letech na významu, a to i v právním rámci. Vliv umělého osvětlení na volně žijící živočichy je vědecky dobře zdokumentován, a proto na něj reagují federální, státní i místní úřady: zákony, pokyny a doporučení pro ekologičtější využívání světla.

V Německu jsou nyní určitá opatření ke snížení světelného znečištění zakotvena v zákoně. Klíčovým příkladem je spolkový zákon o ochraně přírody (§ 41a BNatSchG), který výslovně stanoví, že umělé zdroje světla ve venkovním prostoru musí být navrženy tak, aby minimalizovaly negativní účinky na živočichy, rostliny a jejich stanoviště.

Konkrétně to znamená:

• Svítidla nesmí zbytečně vyzařovat do přírodních stanovišť.
• Pro osvětlení v citlivých oblastech (např. v chráněných oblastech přírody) platí časová omezení.
• Žárovky šetrné k hmyzu a stíněné konstrukce jsou u nových instalací doporučené nebo dokonce povinné.

V některých spolkových zemích existují dodatečné státní zákony nebo programy na ochranu druhů, které stanovují specifické požadavky na osvětlení, např. pro obce, podniky a veřejná zařízení. Mnoho měst a obcí také vyvinulo vlastní koncepce komunálního osvětlení pro kontrolu světelných emisí na veřejných prostranstvích. Tyto předpisy se vztahují nejen na pouliční osvětlení, ale často také na soukromé a komerční venkovní plochy, jako jsou nové budovy, parkoviště nebo zahrady.

Kromě zákonných požadavků existuje také řada dobrovolných norem, jejichž cílem je navrhovat osvětlení šetrné k hmyzu. Tyto normy slouží především jako vodítko pro projektanty, místní úřady a vlastníky budov. Ukazují, jak lze realizovat druhově vhodné osvětlení v souladu s technologií, bezpečností a svobodou designu.

Každý, kdo dnes plánuje venkovní osvětlení, musí brát v úvahu nejen estetiku a funkčnost, ale také šetrnost k životnímu prostředí. Osvětlení šetrné k hmyzu je důležitým stavebním prvkem pro biologickou rozmanitost a udržitelná stanoviště a stále častěji se stává zákonnou povinností.